Z historie Žiliny - Nový Jičín
Na říčce Jičínce v sousedství Nového Jičína, podél silnice na Frenštát pod Radhoštěm, se rozkládá údolí vesnice Žilina. V roce 1980 zde sídlilo ve 400 domech 1 487 obyvatel, zatímco v roce 1991 ve 408 domech 1 499 obyvatel. Obec se sloučila s Novým Jičínem k 1.1. 1966.
Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1397. Žilina patřila ke štramberskému panství, pak okolo roku 1437 starojičínskému a od roku 1558 k panství Nový Jičín. Fara se připomíná v roce 1437, pak zanikla, obnovena byla okolo roku 1500, ale v roce 1580 opět zanikla a obec byla přifařena k Novému Jičínu. V roce 1795 byla v Žilině u kostela postavena dřevěná škola, na jejím místě r. 1864 nová jednopatrová školní budova, r. 1891 další nad kostelem. Česká menšinová škola byla postavena za první republiky.
Obyvatelé se živili polním hospodářstvím a chovem hovězího dobytka, i když značná část jich hledala zaměstnání v novojičínských továrnách. Původ obce je český, poněmčovat se začala v 16. století. Za první republiky si obec podržela většinou německý ráz a za okupace byla přičleněna k Německu. Nacionalismus zde šířili někteří profesoři zdejší zemědělské školy v čele s Arnoštem Schollichem, nacistou a posléze dlouholetým starostou města Nového Jičína. Obec byla osvobozena v podvečer 6. května 1945. V obci byl ustaven národní výbor s předsedou Janem Mertíkem.
Kostel SVATÉHO MIKULÁŠE v Žilině
Už snad v polovině 13. století, v době osidlování prostoru budoucí obce Žiliny, byl na místě dnešní stavby vystaven dřevěný kostel. Velmi pravděpodobně by lkostel kamenný zbudován na konci 14. století. Za stavebníky je považován Vok III z Kravař a jeho žena Eliška ze Šternberka. Jejich erbovní značky - zavinutástřela Kravařských a šternberská hvězda - lze nalézt na svornicích klenby v presbyteriu. Kostel byl zasvěcen sv. Mikuláši, který byl mimo jiné považován za ochránce proti povodním Z úvah historiků, že obec podél Jičínky vznikala ještě o něco dříve než byl založen Nový Jičín vyplývá, že v Žilině byla i fara.
Avšak po r.1437 byla Žilina přifařena do Nového Jičína. Okolo roku 1500 byla fara v obci zase obnovena, za luteriánské duchovní správy r. 1580 znovu zanikla. Evangelizace zde vyvrcholila okolo roku 1583 kdy si žilinští vydržovali evangelického kněze.
Období reformace sebou přineslo zřejmě významnější přestavbu kostela. Svědčí o tom zejména vyvýšený prostor kněžiště, prvek, který byl charakteristický pro evangelické kostely. Patrocinium bylo změněno na sv. Kříže.
Roku 1612 byla postavena zadní část chrámové lodě (prodloužení o cca 12 m), chrámový kůr a také věž, do které byly zavěšeny tři zvony: V té době byla také přistavěna sakristie.
Věžička sanktuska byla stavěna v r.1728.
R.1624 po příchodu olomouckých jezuitů bylo vybavení kostela pozměněno a roku 1771 navráceno patrocinium sv. Mikuláše. (Lze také zmínit, že na nedalekém vršku byl v roce1661 jezuity postaven kostelík. R. 1787 za císaře Josefa II. byl však zavřen a r. 1853 zbořen Dodnes se oné vyvýšenině říká Ignácův kopec.)
Boční oltáře sv. Karla Boromejského a sv. Jana Nepomuckého byly zřízeny v 2. polovině 17. stol.
Počátkem 18. století se pak i v Žilině vzmáhal protestantský ruch. Uvádí se hlavně jméno Jaschke a jeho vnuci Neisserové, kteří se s dalšími Moravskými bratry z okolních obcí pod vedením ženklavského Kristiana Davida vystěhovali do Horního Lužicka, kde založili obec Ochranov - Hernhut. Kostel byl za dobu svého trvání často ohrožován rozvodněnou Jičínkou, což mívalo za následek narušení statiky stavby. Tato okolnost si vyžádala dostavení opěrných zdí.
Kroniky uvádějí zejména povodně r. 1760 a r. 1772 12. srpna roku 1799 byly dokonce vyplaveny a odneseny rakve z přiléhajícího hřbitova až do Šenova. V roce 1846 si valící voda vytvořila nové řečiště mezi kostelem a dnešní hlavní silnicí. a v roce 1880 zbořila hřbitovní zeď při kostele...
Jedna z velkých oprav, kdy musely být částečně strženy a znovu postaveny obvodové zdi, se uskutečnila r.1898. Současně došlo k velké obnově střechy. Tyto i další přestavby byly možné díky darům místních věřících. Jména zvláště štědrých dárců objevíme také v okenních vitrážích. Mezi významnými dárci je pak uváděn i zdejší rodák Karel Schwarz - proslulý budovatel železnic (financoval též výstavbu školy v bezprostřední blízkosti kostela). V paměti je ještě velká obnova uskutečněna na prahu třetího tisíciletí. Tehdy, kromě přispění místních věřících, pomohli i někdejší němečtí obyvatelé, podpořeni jejich patronátní obcí Malsch Následně pomohl Česko-německý fond budoucnosti, jakož i město Nový Jičín. Kostel tak mohl dostat zcela novou střechu a kompletní fasádu. Instalace nového zvonu v roce 2008 a obnova interiéru včetně chrámové výdlažby v roce 2012 završila velké úsilí věnované v období po pádu komunismu péči o tento nejstarší kostel z celého širokého okolí.
Současnost
V současnosti v Žilině existují mateřská, základní a střední zemědělská technická škola. JZD bylo založeno roku 1950 a posléze patřilo k ekonomickému celku Školního podniku Vysoké školy veterinární Brno. Významnou památkou je gotický kostel sv. Mikuláše vybudovaný pravděpodobné na konci 14. století, a kaple Umučení Krista, postavená v roce 1733. V Žilině se narodil Karl Johann Schwarz (1817 – 1855), známý rakouský stavitel železničních tratí, mládí tu prožil německý spisovatel Jakub Julius David (1859 – 1900). Obec je propojena autobusovou linkou a od roku 2006 i městskou dopravou.
Na obecním pečetidle, pořízeném v 18. století, byl zobrazen Beránek Boží s korouhví, který pak reprezentoval obec i na novějších předních razítkách.
Přesný překlad z knihy „Nový Jičín Místopis obcí 2. svazek“
